Důl pochází z roku 1843, což víme především z předchozích zkoumání terénu kutacími příkopy. Šachta dosahovala hloubky 270 m a měla s tak zvanou štolou řimbabskou 5 pater (štola, 2., 3., 7. a 9. patro). Celkem bylo na Řimbabě hnáno 5850 metrů různých chodeb, nikdy však nedosáhl tento důl čistého výtěžku, jelikož ruda byla nehrubě mocná, nestálá a na stříbro celkem chudá (0,09 % Aga 40 % Pbv průměru). Roku 1900 byl důl z jednomyslného komisionálního usnesení uzavřen, především díky zjištění, že některá rudná pole, která byla považována za dobyvatelné, skutečně dobyvatelná nebyla. Provoz na dole se tak navždy zastavil.