Zámek Orlík kdysi stával vysoko nad údolím řeky Vltavy, nyní jen pár metrů nad hladinou Orlické přehrady. Hrad byl založen kolem poloviny 13. století. Tvořil jej nejprve nevelký palác, chráněný z přístupové strany hradbami a trojicí obranných věží. Požár, který Orlík zničil roku 1508, a následné vymanění hradu z manských závazků podnítilo rozsáhlou pozdně gotickou přestavbu. Asi před rokem 1588 vlašský mistr Augustin Orlík renesančně upravil. Zásadní posílení významu Orlíku přinesl počátek 19. století, kdy si jej zvolil kníže Karel Schwarzenberg za sídlo. Po požáru roku 1802, který narušil a pozdržel práce při probíhající zásadní přestavbě, projektované K. J. Langem, došlo ke zvýšení celého zámku o další patro. Tato rekonstrukce dala zámku romantickou gotizující úpravu, kterou ovšem dále zdůraznila renovace fasád v letech 1860-1862. Bohatě vybavené zámecké interiéry jsou ukázkou životního stylu šlechty v 19. století. Výzdobou vyniká tzv. Teskův sál, jehož vyřezávaný kazetový strop a obložení stěn zhotovil v letech 1882 -1884 Jan Teska. V podobném romantickém duchu je vyzdoben a zařízen honosný Rytířský sál. Na zámku je také zastoupen empírový styl a to především nábytkem, který si přivezl Karel Schwarzenberg z Paříže. Rozlehlý park v anglickém stylu byl založen na začátku 19. století. Jeho budování trvalo zhruba 100 let a na jeho území byla vysázena spousta vzácných dřevin. Až do roku 1948 byla péči o park věnována velká pozornost, ale po znárodnění došlo k velkému zanedbání celé plochy a po zatopení údolí orlickým jezerem došlo i k zatopení části území parku. Od počátku roku 1993 je park opět v péči rodiny Schwarzenbergů a každoročně je možné pozorovat nové a nové úpravy. V bezprostřední blízkosti zámku se nachází zámecké akvárium s expozicí „Pod hladinou orlické přehrady“ a se stálou výstavou fotografií „Ztracená řeka“, která zachycuje Vltavu a její okolí před vybudováním orlické přehrady. Schwarzenberská hrobka - nedaleko zámku v severní části parku stojí novogotická rodinná hrobka, která byla postavena v polovině 19. stol.